Pamatujete na doby starých mechanických točících se HDD disků? Mohli jste je natřískat filmy a empétrojkami až po samotný limit (nechali jste tam třeba 10 MB místa) a ony plus mínus fungovaly stále stejně. Disk si vesele cvakal dál. S příchodem SSD ale tenhle luxus definitivně zmizel a my se musíme bavit o architektuře flash pamětí. Pokud to ignorujeme, končí to zpomaleným instalátorem her a lagováním Windowsů.
Jak SSD v principu zapisuje data
Je to takřka ironie. SSD je elektronika nejvyšší letové třídy, ale její zápis je omezen velmi striktními a podivnými pravidly ze strany fyziky polovodičů. Pokud chce disk zapsat informace do prázdné buňky (bloku), je to super rychlé. Elektron se "vstřelí" do buňky a hotovo.
Jakmile je ale buňka už něčím zaplněná a my chceme soubor smazat a nahradit jej jiným (což normálně Windows dělají miliardkrát denně), architektura flash paměti (NAND) to nedovolí přímo. SSD neumí jednoduše přepsat data rovnou. Z bezpečnostních a návrhových důvodů paměti platí nutnost nejdříve blok kompletně přečíst, bokem smazat do stavu nula, přesunout nová data i zbytky starých dat do RAM paměti, zmixovat a teprve celou tuhle obří část kompletně nově zapsat.
Když zmizí odkládací prostor, přijde katastrofa
Aby tenhle proces mazání-čtení-zapisu netrval věky, vynalezli inženýři chytrou funkci a celý background space (úložný prostor v pozadí) zvaný Wear Leveling a odkládací buffer. Řadič (mozek na SSD) používá tu část vašeho disku, která je aktuálně prázdná a bez dat, k tomu, aby jako tichý a efektivní pošťák na lince přesouval krabice sem a tam, než je zapíše na finální adresu.
Ale co se stane, když disk zaplníte na 98 %?
Pošťák najednou nemá k dispozici žádný volný plac na skladě. Zbyla mu jen maličká polička vzadu u dveří. Musí vzít krabici (data), po malých kousíčkách si ji odnášet na tu jednu malou poličku, smazat buňku, pak se vracet a pomalu ji plnit.
Tři facky, které plné SSD uštědří vašemu počítači:
- Brutální propad rychlosti zápisu: Při kopírování filmu na prázdném disku rychlost atakuje 3000 MB/s. Na zaplněném strmečkem spadne rychlost pod 50 MB/s. Což je paradoxně ještě pomalejší než starý točící se pevný disk. Místo abyste aktualizaci na Steamu stáhli a nainstalovali za 10 minut, roztáhne se to na několik dlouhých a frustrujících hodin.
- Extrémní amortizace buněk (Opotřebení): Vzhledem k tomu, že má pošťák volný jen pidi kousíček, neustále data propisuje těmi pár "zbylými volnými" buňkami. Ty se raketově přepadnou do stavu silného opotřebení, snižuje se jim enormě rychle životnost (TBW) a mohou brzy zemřít, čímž zničí šanci v nich něco pamatovat a disk odejde natrvalo do věčných lovišť.
- Nestabilita systému: Většina uživatelů si takto vyplácá místo na hlavním disku
C:\s Windowsy. OS je ale velmi hladový proces a tvoří si denně nekonečné množství neviditelných cache (dočasných) dat a stránkuje si paměť. Pokud Windows požádají systém o zápis do stránkovacího souboru, ale prostě není místo a odezva disku bude tři roky – Windows nebudou mít slitování. Ukážou Modrou Obrazovku Smrti (BSOD) a zhroutí se vám celý běžící stroj, třeba uprostřed neuložené tabulky v Excelu.
Zlaté pravidlo pro nákup kapacity
Kvůli tomuto technologickému deficitu vždy poslouchejte univerzální radu IT odborníků: Plánujete-li, že potřebujete zaplnit zhruba 800 GB dat her a programů, nikdy a za žádných okolností nekupujte 1TB disk. Kupte rovnou 2TB verzi! Nikdy nekupujte nic "natěsno". Rozdíl let a zlosti za to stojí.
Zachrání vás takzvaný Over-Provisioning
Přední výrobci disků v prémiovém herním a enterprise segmentu znají lenost svých uživatelů velmi dobře, proto občas používají drobný trik jménem "Over-Provisioning". Fyzicky koupíte disk, který má naletovaných čipů o kapacitě 1.2 TB, nicméně kontrolér uzamkne "viditelnou" Windowsí kapacitu na 1000 GB. Těch zbývajících 200 GB zatají vašim očím a uloží si do něj ten onen nedotknutelný manipulační sklad pro pošťáka. I takové disky však nezachrání situaci trvale, jakmile "visible point" zaplníte ze sta procent a zapírací sklad se dostane pod tlak těžkých aplikací.
Řešení na minutu: Co dělat, pokud zrovna červeně svítíte?
Odpověď zní nekompromisně – odinstalovat nepotřebné. Vezměte rozum hrsti a promažte Steam knihovnu, běžte do složky stažených souborů ve Windows a smažte 20 GB nepořádku a instalátorů. Vyprázdněte vysypaný koš a stiskněte Windows Tlačítko (Start) a napište program Vyčištění disku (Disk Cleanup). Tím dokážete smazat gigabajty starých Windows updatů a chybových reportů. Vaše SSD se nadechne čistého vzduchu a okamžitě poznáte rozdíl! Pro detailnější řešení jak na to mrkněte na náš komplexní manuál o volném místě.